středa 25. července 2012

Ukolébavka

Lukáš dělá velké pokroky - v úterý 24. 7. 2012 se poprvé sám otočil z lehu na zádech na břicho a ve středu 25. 7. 2012 svůj historický úspěch zopakoval. K tomu si povídá (bohužel v nám neznámé řeči), umí si stáhnout peřinu přes hlavu a pilně pracuje na tom, aby měl pořádně "naducané" tvářičky.


To jsou mi tváře!


Jenže nic z toho se nám nepodařilo vyfotografovat (krom toho posledního.) Protože ale ze všeho nejvíc Lukáš piluje základní dovednost - totiž sladký spánek, který mu jde líp a líp, vytvořil jsem obrazovou variaci na známou ukolébavku...


PRINCI MŮJ MALIČKÝ 


Výchozí pozice
Lukáš je rozesmátý a plný sil.



Princi můj malinký spi, ptáčkové sladce již sní.

Dřímají nivy i háj, utichl celičký kraj.



První fáze usínání
Povšimněte si toho, jak má Lukáš poněkud skelný zrak.


Měsíček stříbrný sám, okénkem dívá se k nám.

Jak by se usnouti bál, dřímej můj princi spi dál.



Proto rychle do kočáru a do předsíně.
Tam je klid a chládek, tedy ideální podmínky.


Dávno již zmlkl" denní vír, v zámku se rozhostil mír.

Nehne se myška ni již, prázdná je kuchyň i spíž.



Poslední pohled před přechodem do Říše spánku.



Jenom přes komorné práh, zaznělo žíznivé "ach“.

Kdo si tu něčeho přál? Dřímej můj princi spi dál.



Pšššt, Lukáš už spí.

A na závěr dotaz - neví někdo, co by mohlo znamenat to: "Jenom přes komorné práh, zaznělo žíznivé "ach“."???

úterý 3. července 2012

Mluvit neumím, ale už se domluvím!

Lukáš objevil velikou novinku - protože s námi nemůže mluvit, jak se totiž zdá, má určité problémy s výslovností, začal nám svoje pocity sdělovat mimikou, očima i gesty. A začíná v tom nabývat velikého mistrovství. Jedním z jeho prvních učitelů se stal jeho kamarád Mýval. Je to Lukášova nejoblíbenější hračka a Mývalův pohled umí napodobit naprosto dokonale. Posuďte sami:

Porovnejte prosím Mývalovy a Lukášovy oči. Naprostá shoda.

Výčet Lukášových dovedností v tomto směru začíná být opravdu dlouhý. Tady jsou jeho nejpovedenější kousky. Kupříkladu noviny ho prozatím nezajímají (mezi námi i mně začíná připadat četba sobotních LN jako hitparáda ztraceného času), proto nasazuje masku zvanou "Nuda mladého povýšence", či "Chytrák z Boršova".

Kdo má ty noviny číst?

Rodičům dělá radost hlavně když se směje a dělá to velmi často. A protože mi připadají všechny jeho fotky podobné, zvolil jsem protentokrát pohled poněkud jiný - smích je z něj cítit i přesto, že Lukáš vypadá jako z Marsu.

Marťan
Smích ovšem z Lukáše dokáže ale dostat kdekdo, na chatě se to skvěle povedlo babičce Mileně. Docela by mě zajímalo, co mu vlastně zrovna pověděla.

Vytlemenec Lipenský
Když se náš mim unaví, nelení a k pitvoření nutí všechny kolem sebe. A nejde-li to po dobrém, musí to jít po zlém. V tom případě Lukáš klidně použije násilí, jen aby z herců kolem sebe něco vymáčkl.

Co táto uděláš, když ti takhle ohnu nos?
Maminka se ovšem za nos tahat nenechá a naopak se snaží dostat co nejvíc z Lukáše. Učí ho krom jiného sedět. Nejprve v nošence, což se Lukášovi docela líbí, i když dlužno uznat, že se na tento úkol musí pečlivě soustředit.

Jestli nebudeš pořádně sedět, spadneš!
No a když už má dost, nechává jej maminka sedět v kočárku. Co to povídám - ne nenechává ho sedět, Lukáš se snaží sám a takhle už se zvedne!

Tenhle pohled okoukal Lukáš od táty - říká tím:
"Vím, že jsem šikovný, jsem rád, že mě chválíte,
ale nehodlám to dávat najevo, protože si tím pádem
zasloužím pochvalu i za skromnost. No tak už mě chvalte!"

Každá aktivita si ovšem vyžádá sladkou daň v podobě spánku. Lukáš spí jak dudek a oba rodiče jsou mu za to vděčni - jen tak dál Lukáši, choď i nadále spát v půl deváté večer a spi až do desíti do rána!

Mám už toho všeho dost!
Kromě mimiky ale pokročil i ke gestice a vyjadřuje se o okolním světě a dobrých lidech kolem sebe už i rukama. Takhle se vydržel tvářit na maminku asi deset minut, než si byl stoprocentně jist, že ho pochopila.

Trhněte si!
Takže už se všichni moc těšíme, až promluví.