Na chatě

Na konci srpna se táta chystal odjet pádlovat do Švédska. Chtěl jsem tam vyrazit s ním, ale mám zatím trochu krátké ruce a hlavně - máma se rozhodla odjet na chatu a měla s ní jet babička a prababička. No a o ty ženské se musí v divokých šumavských hvozdech někdo postarat.

S babičkou v houpací síti z Mexika

Tak jsem se rozhodl, že tu starost o ženské vezmu na sebe a s tátou pojedu až někdy příště. Dobře jsem udělal. Čekal mě týden plný sluníčka a ta starost o ženské nakonec tak špatná nebyla. Mohl jsem se houpat v houpací síti, nebo spát na prababičce. Jak se mi kdy zachtělo.

Prababička

Ale nemám rád žádné velké povalování. Tedy kromě ranního spaní - spím třeba až do deseti hodin, to je ale něco jiného, někde síly na průzkum světa nabrat musím. Takže protože se nerad válím, rozhodl jsem se veškerý volný čas na chatě věnovat nácviku nové dovednosti.

Teď sledujte, co už umím!

Naučil jsem se totiž, že člověk nemusí ležet pořád jenom na zádech! Jo, já už se kliďánko otočím i na břicho. Není to pro mě ještě moc pohodlné, protože mě po chvíli začnou bolet ruce, nebo něco, ale je to v pohodě. Když mě totiž něco zabolí, zavřískám, a hned ke mně někdo přiběhne a otočí mě nazpátek. A jak se mi uleví, už se zase vesele točím. Mám pocit, že to dospělé kolem mně baví a tak na ně volám, aby si taky užili tu legraci.

Nejdřív natáhnu nohu.

A jak to dělám? Sledujte fotky, vy ťulpasové, to se naučíte hodně rychle. Nejdřív natáhnu spodní nohu a tím se trochu natočím.

Pak posunu i vrchní nohu

Pak trochu jako vytočím nohu vrchní. Je to tedy balet, ale jestli to jde jednodušeji, tak mi to ukažte, chytrolíni!

Hmátnu rukou

No a nakonec si pomůžu ještě rukou. Navíc tam kam se otáčím, je většinou nějaký zajímavý předmět, který tam někdo nachystá. Ani nevím, kde se všechny ty hračky berou a proč jsou zrovna tak daleko, že na ně bez otočení nedosáhnu. Asi si o tom budu muset promluvit s mamkou.

A jsem tam!

A jakmile jsem na břiše napočítám do padesáti a volám na rodiče: "Přijďte si mě otočit, mně už to na břiše nebaví!"

Poprvé v Lipně

A protože má z mých pokroků celá rodina radost, za odměnu se třeba jdeme vykoupat do Lipna. Tedy řeknu vám, ta voda ale studí! Ale dá se to vydržet. A představte si to, někteří lidé, třebas máma, nebo babička, umějí i plavat! To se musím co nejrychleji naučit. Taková zábava, plavat si ve vodě!

Jak to ta babička dělá?

Tak už víte všechno o tom, jak jsme se měli na Lipně a příště vám táta poví, jak bylo na prvním výletě pod stan.

Mějte se!
Lukáš

Tady se nám líbí.

Bouřlivý víkend

Lukáš absolvoval další letní víkend na Lipně se vším všudy! Ale pěkně popořádku.

Lukáši, neschovávej se!

V pátek jsme na chatě pekli buřty a Lukáš si to užíval po svém, zahleděný do korun stromů, které ho fascinují. Pozdě navečer se kolem Lojzovek prohnali dva kajakáři z Grónského klubu, a tak jsem po měsíci, kdy mě bolela záda využil příležitost a od Markýze si na chvilku půjčil loď. Projížďka dopadla výborně a Lukáš mě ani nepostrádal.

Lukáš s dědou a babičkou

V sobotu dorazila velká návštěva: děda a babička z Doubravice a k tomu sestřenice Lucka i s tetou Alenou a strejdou Zdeňkem. V průběhu návštěvy se událo několik pamětihodností. V první řadě musím zmínit, že kromě stromů a dřeva Lukáše začínají přitahovat i technické vymoženosti a kupříkladu fotoaparát ho baví opravdu hodně. Asi je to i tím, že ten můj je krásně modrý. A Lukáš vytvořil s mým přispěním svůj první autoportrét.

Fotoaparát si Lukáš nejprve pečlivě prohlédne...

A pak se s ním vyfotografuje.
A namísto stativu použije svého tátu.

Když si užil fotoaparátu, půjčil si (za bedlivého babiččina dohledu) moje nové pádlo. Docela se mu líbilo, ale připadá mi, že je mu trochu velké. Takže se budu muset ponořit do útrob dílny a udělat mu něco přiměřenějšího.

S tátovým fungl novým pádlem.

Průzkum světa Lukáše trochu vyčerpal, ale statečně vydržel nespat celou cestu až do Hrdoňova, kam jsme zašli na výbornou kulajdu a po ní neméně výborný paprikový lusk. Škoda jen, že jsme celý oběd museli poslouchat umělecké duo: "Sekačka Boys", které má poněkud monotónní výběr melodií a hraje vlastně pořád to samé.

Na výletě.

Po návratu z oběda jsme ještě chvíli poseděli, ale já z toho moc neměl - v koutě stálo nové pádlo a věděl jsem, že už pádlovat dokážu a tak jsem celou skupinu vytáhl k vodě, kde se babička, Pavla a Lucka vykoupaly a já jsem nasedl na loď a zmizel do Vltavice. Lukáš se mezitím slunil v kočáře, kde ho bedlivě opatrovala teta Alena.

Série "Dvojportréty" I. - Lukáš a babička

Série "Dvojportréty" II. - sestřenice Lucka a děda

Série "Dvojportréty" III. - teta Alena  a strejda Zdeněk

Série "Dvojportréty" IV. - Lukáš a maminka

Večer jsme opět pekli buřty, ale kolem desáté se zatáhla obloha a začaly lítat blesky. Pak se spustil déšť a my zalezli na kutě. Po chvíli běžné zurčení našeho potůčku zesílilo, vyběhli jsme se kouknout a měli jsme svojí vlastní malou potopu!!! Voda tekla až do přístřešku. Krása!

Potopáááá

V neděli jsme si rozdělili úkoly - Pavla si převážně četla, já jsem pracoval u přístřešku a Lukáš nás oba kontroloval a dozoroval. Odpoledne se nechal přemluvit a vyrazili jsme k vodě. Ovšem celou cestu fňukal, nadával a celkově byl protivný. Naštěstí se večer uklidnil a tak jsme užili krásný, voňavý a prosluněný podvečer.

Letní podvečer 

Kolem sedmé večer přijel Standa Klokočník s rodinou - půjčili si na týden chatu. Ale bylo tak krásně, že jsme se rozhodli, že přespíme a domů pojedeme až v pondělí ráno. Jenže stejně jako v sobotu, se kolem půlnoci zatáhlo a přišel zase slejvák. Ale i tak jsme si užili tenhle víkend báječně. A pozor - v pondělí po tomto víkendu Lukáš slaví - dneska je mu celých pět měsíců!