neděle 25. února 2018

Brusleníčko

Teploty spadly a sluníčko vylezlo - vytáhli jsme tedy z garáže brusle a vyrazili na Štilec. Lukáš už má za sebou šest lekcí bruslení ve školce, nezbylo než vyzkoušet, co ho v té boršovské školce naučili.

A nestačili jsme se divit! Po šesti hodinách bruslení na stadiónu už bruslí líp, než já. Což sice zas tak vysoká laťka není, ale i tak jsme z něj měli radost a do boršovské školky posíláme srdečná poděkování! Pěkně ho vedete!

František stál na bruslích poprvé v životě. Ujel asi dva metry, pak mu to ujelo a letěl na led. Ale kupodivu se nevztekal. Pořád se usmíval, i když mu to nešlo. Dali jsme pár pokusů, pak se šel s mámou projít po břehu a my s Lukášem jsme se vydali na výzkumnou výpravu. Přejeli jsme CELÝ Štilec, vzadu u rákosí objeli miniostrov a vrátili se zpátky. 

To už nám síly valem docházeli. Na poslední chvíli jsme vyzuli brusle, prošli se po břehu a celou akci úspěšně zakončili v restauraci na výborném obědě. Dneska to bylo parádní!

Podmínky byly dneska na Štilci ideální! 


Oni ho to v té školce fakt naučili!

Franta se chechtal celý den.

Počkejte syčáci, máma obuje a začne vás prohánět!

Zase na ledě a zase s úsměvem.


Takhle my si bruslíme

No, zdá se, že na sedačce je mi nejlíp.


Luky jezdí fakt sám.

Zato Fanda bez dopomoci ještě moc nedá.

Vypadá to, že nejlíp by Fandovi šlo bezkontaktní bruslení.

Věděli jste, že v ledu jsou zamrzlý ohromný neurony?

To sou mozkový buňky, fakt!


Na výpravě do neznáma.

Táto, objedeme ostrov! To je hustý!

Dálkový osamělý bruslař

neděle 11. února 2018

Na konci mateřské

Dneska jsme slavili Pavly poslední neděli na mateřské. Od zítra pěkně hybaj do práce. Ráno vysvitlo sluníčko a to má přednost před čímkoli, dokonce i před televizí. Nabalíme se jako pumpy a na Hadí ostrov, kam jinam.

Louky jsou pokryté prašanem a i když není na stopování ideální, přesto jsme se stopařství věnovali důkladně. Nejprve na cestě - kluci šli s nosem až u země.


Vyrážíme do akce


Na bobek a stopujeme

Kdo všechno tu prošel, to ví jenom Franta a Lukáš.

Tady Franta Lukáše vystopoval. Za chvíli ho dopadne. 

Pavla hledí vstříc budoucnosti.

Tuhle myš jsme stopovali pěkně daleko.
Když jsme došli k té dírce, Lukáš prohlásil:
"Tady má íglů!"

Ideální počasí na předobědovou procházku.

Haďák

Ten kořen je delší než strom samotný.

Takhle končí mateřská. Kluci jsou fakt velký...

...velký zlobilové!

Půlka února a lísky si kvetou, jako by se nechumelilo.

Přístavní povaleči

Náš přístav

neděle 4. února 2018

Tiskací víkend

Kolem našeho domu pořád krouží potvora, která si říká Nachlazení. Takže jsme se ven moc nedostali a raději se věnovali domácím pracem. Lukáš dostal od kamaráda Vojty překrásný kámen a chce se mu odvděčit. Tak vymyslel, že pro něj napíšu Pohádku o Vojtovi. Synopse příběhu, kterou vymyslel Luky je jednoduchá. Strom Vojta žije na dalekeém ostrově. Pak si z vlastních větví udělá loď a přijede do Čech. A tady zakoření. To je celé. 

Příběh jsem trochu dozdobil a vytiskl. A o víkendu jsme se s Lukášem a Frantou věnovali ilustracím. Rozhodli jsme se pro linoryt, kluci trochu asistovali, ale moc dlouho jim nadšení nevydrželo. Ovšem Luky se věnoval i volné tvorbě a udělal famózní portrét, který je nazvaný Táta!

Vyřezané obrázky

Mladičký Guttenberg.

Táta



K obědu jsme si dneska dali palačinky, z jednoduchého důvodu - nestihli jsme je udělat k snídani. Musím říct, že palačinky začínají být o fous oblíbenější než krupicová kaše. A to už je co říct!

Palačinkový král

A zde palačinkový princ

Ten si to umí vychutnat!


V neděli odpoledne jsme se nakonec odhodlali a kombinovaně vyrazili k Homolím. Kombinovaně - to znamená, já na koloběžce a Luky na kole. Skoro celou cestu byl v pohodě, ale nakonec mu došly síly a posledních 50 m bylo utrpením pro něj i pro mě. Ale před chvílí se najedl a už tu zase řádí jako černá ruka. Máme se fajn!



Ty jsi frajer, táto!

Naše superstroje

Když se jede na kole, je svačinka po cestě NUTNÁ!

Za Boršovem