neděle 12. srpna 2018

Za korunou Blanského lesa

Podle informační cedule pod vrcholem Kluka je tento velikán považován za "K2 Blanského lesa".

Rozhodli jsme se v rekordním čase sesbírat kompletní Korunu Blanského lesa.

Začali jsme Kádvojkou, tedy Klukem. Vzhledem k nižší fyzické náročnosti, ovšem mnohem vyšší náročnosti technické, jsme první výpravu uspořádali nalehko. To znamená žádný podpůrný tým, žádné kyslíkové lahve a dokonce i máma zůstala doma. 

Závěrečný "Hillaryho výšvih" je opravdu lahůdkou a celé expedici dal mimořádně zabrat. Nicméně jsme jej zdolali a radost z pokoření vrcholu byla veliká. (Ze sušenek z batohu ale ještě větší).

Sestup nás prověřil důkladně. Absolvovali jsme dva ostré pády, suťová pole nám porážku hory vracela, takže jsme na sestup vzpomínali ještě několik dní.

Ihned po regeneraci, tedy týden po Kluku jsme vyrazili na Everest - Kleť. To je výstup zcela jiného charakteru. Hora je dlouhá a pro výstup je rozsáhlý expediční tým velkou výhodou. Vzali jsme tedy sebou mámu a najali šerpy.

Tempo postupu pralesem a kamenitým terénem jsme přizpůsobili nováčkovi. Ten šel na hranici svých možností, ale nepolevil, Tam, kde si jiní zbaběle vozí zadek tam Fanda snil, s hlavou v oblacích. Celý tým neuhnul a po vlastních sešel nakonec i do základního tábora. Vše jistě díky tomu, že nás podporovala máma! 

Kluci jsou hrdinové.

Zahájení výstupu na Kluka.

Krátký odpočinek

Cestou jsme se věnovali i přírodovědným výzkumům.

Kousek pod vrcholem

Hillaryho výšvih

Frantův nástup do stěny

Je to opravdu složitá část.

Znavený horolezec

Vrcholové foto

Sestup

O týden později na Kleti

Šerpové - Brčko a Pavla

V pralese

Krásná cesta

Franta nabírá síly.

A jsme v nebi.

Zahlédli jsme i Alpy.

Máma všechno podporuje a drží v dlaních.