Druhého září 2014 přišel Lukášův slavný den. Dneska poprvé vyrazil do školky!!! A moc se mu to povedlo a líbilo. Tak pěkně popořádku.
 |
| Na nádraží nás přišla vyprovodit mamka. |
 |
| Lukáš dostal vlastní jízdenku. Se slonem! |
Školku jsme vybrali lesní. Takže se nechodí do nějaké budovy, ale všechny děti jedou vlakem do Třísova, kde vystoupí a jdou do opravdické jurty. Nešlo ovšem vše tak hladce, jak jsem napsal. Protože to bylo poprvé, rozhodli jsme se, že s ním pojedu a omrknu to tam. Jenže České dráhy měly na dnešek naplánovanou výluku z Budějc do Boršova a autobus, který k nám na nádraží měl ostatní děti dovézt, ten se na jižní zastávce nějak nezastavil a přijel prázdný. My jsme doufali, že děti jedou jinak a do Třísova jsme odjeli sami. Už ve vlaku nám volali ze školky, že přijedou, ale až v jedenáct.
 |
| Ve vlaku přišla na malého cestovatele zadumaná chvilka. |
Tím pádem nám zbyly dvě hodiny volného času. Sice pršelo, ale Lukáš není z marcipánu a je víceméně nerozpustný. Po krátké návštěvě obchůdku: "Tatí, já chci lízo!", jsme se vydali k výhledu na Dívčí kámen. Po pořádné procházce jsme se otočili zpět a u obchodu počkali na vlak, který přijel zpožděný jen asi o dvacet minut.
 |
| Déšť nedéšť - jdeme zatím na výlet. |
 |
To nevadí, že je chleba větší než já. A že je tátovo? Tak to mi vadí ještě míň!
Prostě ho zbodnu. |
A pak přišlo tornádo. Z vlaku se vyrojilo zhruba deset dětí a pod dohledem Dáši a Míry jsme se všichni vydali napříč Třísovem a do lesa. Exploze hub, která nastala, způsobila, že jsme se téměř nepohybovali vpřed. Lukáš musel zastavit skoro u každé a zhodnotit jí. Když jsem mu posté zopakoval, že ani tuhle neberem, pochopil a přestal je sbírat. Ovšem cestovní rychlost nám to moc nezvýšilo. To se mě ještě držel, protože se ostatních dětí trochu ostýchal.
 |
| Co to je tam v lese? Jurta! A školka! |
Ale když v lese vytáhl Míra lano a děti začaly hrát nějakou hru, ledy začaly zvolna tát. Po příchodu do jurty už bylo vymalováno. Jakmile tam vedoucí zatopili, bylo tam príma a začalo se to líbit i Lukášovi. Seznámil se s Benedekem (chlapeček z Maďarska, který docela pěkně umí česky), Maruškou (moc hodná holčička, která vám dovede vysvětlit skoro všechno a ostatními). Do toho přišel výtečný oběd, který Lukáš snědl skoro bez pomoci a pak malování a nato děti zalezly do spacáků a poslouchaly pohádku, nebo spaly.
 |
| V jurtě je dobře. |
 |
| Z komína se kouří = uvnitř je báječně! |
 |
| Luxusní výhled |
 |
| Ubytovna pro včelky samotářky. A pavouky. |
 |
| Dáša je moc hodná. |
Den se překulil do druhé poloviny, a děti šly, kromě dvou ospalců, krmit králíčky. Takže vytahaly mrkev ze záhonu, některé ji trochu okousaly a pak jí odnesly do kotce. To se Lukymu moc líbilo. Pak popadnout baťohy a hajdy na vlak. Po cestě zase lovy hub, přeskočit potok, naposledy se orousat v mechu a jedeme domů, vlak troubí!
 |
| Vstávat! Jdeme krmit králíky. |
 |
| Tohle není mrkev - to je klacek. Ten musí mít Luky pořád po ruce. |
 |
| Lukáš a Tomáš, dvě brzdy. |
 |
Děti, tady končí divočina a začíná civilizace.
Tak se koukejte pořádně chovat.
(Chlapeček s kšiltovkou a klackem v ruce, prý bude nindža, až vyroste. Tohle je jeho meč.) |
 |
| Vzhůru domů. |
Ve vlaku byla ještě malá přednáška o tom, jak se pěstuje obilí, jak se sklízí a co se z něj dělá a "
Ahoj!" a do školky zase zítra! Bylo to moc pěkné a moc to Lukášovi závidím.
 |
Tak já už jsem školák.
(Nebo školkař.) |
