Potok Zabiják

V neděli odpoledne jsme se s Lukášem jeli kouknout na dědu Fíka. Ale pro jeho nemoc jsme se zdrželi jen chvilinku.

Když už jsme ale byli na Doubravici, vyrazili jsme na průzkumy do tajné oblasti.

To projdete tajným tunelem a jste u...

...u potoka. My mu říkáme Zabiják. Ale proč?!

Dozvíte se to. Zatím si odpočiňte, ať máte sílu.

Půjdeme proti proudu, cestou necestou.

Překonáme několik vodopádů.

A že jsou pořádné!

Pak se průchod terénem zkomplikuje. Tady fakt projdou už jenom zkušení průzkumníci a odvážní chlapi! 

 

Našli jsme i houby.

Trochu jsme jim vyprášili kožichy.

Až jsme došli ke Králi stromů. Cestou jsme potkali čtyři srnky, nádhernou sovu, jeskyni a nakonec...

...úplně nakonec lebku v potoce! Teď je vám to jasné, proč potok Zabiják?! Brrr, strašidelné místo.

Ještě že nakonec, když jsme prošli tou podivnou strží, vyšlo slunko!
To byla panečku neděle!!!

Pepa Palačinka v džungli

Milé děti, posaďte se pěkně pohodlně a poslouchejte. Máme tady pro vás pohádku o Pepovi Palačinkovi. První díl je o tom, jak šel Pepa do džungle...

Pepa Palačinka povstal z mouky, soli, mléka a...

...a ze dvou kouzelných vajíček. Kouzelných proto, že jedno mělo dva žloutky!
Fakt dva! Nekecám.

Pak prošel příšerně horkým žárem a nakonec...

...ho táta namaloval.

Kousek od místa, kde se Pepa narodil byla divoká džungle.

A do téhle tajemné džungle se Pepa vydal na průzkumy.

Putoval pralesem celé dny. Nakonec došel na mýtinku a vůbec si nevšiml, 
že za podivným stromem číhá tygr.
Bílý tygr.

Zjistil, že tam je, až když došel skoro k němu. Vylekal se.
Moc se vylekal. Vyskočil asi pět metrů vysoko.

Vyděsil se, ale že byl hrdina a průzkumník, odvážně se k tygrovi přiblížil.

Měl kliku - tenhle tygr, je hodný tygr a navíc hledá kamaráda.

Tak se skamarádili a na další cesty se vydali spolu.
Pepa seděl tygrovi na hřbetě, povídali si a od té doby byli pořád spolu.

A zazvonil zvonec a pohádky byl konec.
Příběh pro vás připravidlo filmové studio:
Bratři v gauči.

Tříkrálový Raziberk

Extrémně teplé počasí, které panovalo na Tři krále, jsme využili k výletu na hradiště Raziberk, na východním cípu Boletic. Byla to krátká vycházka, ovšem naši boys se utahali náramně. Nejspíše jedou na nějaký ten zimní režim a tak šetří energii. 

Krásný výhled shora na Kájov

Franta vyskočil z auta, udělal tři kroky a prohlásil:
"Já už nemůžu!"

To Luky byl ve svém živlu. Procházky a les miluje.

Slunce Pavle sluší.

Kájov ještě jednou.

Lukáš na svém klackovém gauči.

Fanda se nakonec rozešel.

Les byl báječný, ale na malé klučičí nohy trochu dlouhý. 

Tak jsme na sluníčku dali oraz a sváču.

Franta dnes moc nejedl.

Vrchol Raziberka pokořen.

Začali jsme hledat rytíře a hladomornu.

Celou cestu s námi šel tenhle pejsek. Pak se naštěstí vytratil.

Franta upřednostňuje gauč kamenný.
Je prý tuze pohodlný.

Dyť to říkám, pohodlňoučký!

Únava nás dostihla až v Krumlově, kde jsme poobědvali.

Zleva: slunce, Franta, padlý posed, kostel sv. Mikuláše, Boletice a Raziberk.