Poslední dobou

Za poslední dobu se mi tu shromáždilo pár fotek, které "nikam nepatří" a tak je sem nasypu bez ladu a skladu, s kraťoučkými poznámkami...

Než začala zima udělali jsme "domkovou fotku", aby bylo vidět, jak rosteme. Jak? Jako z vody!

Letos ještě s kočárkem.

Spokojená máma.

Teď nahlédneme do hájemství našeho umělce a architekta Lukáše. V jeho pokoji panuje umělecky rozevlátý chaos, který zcela jistě má svůj - dokonale utajený - řád. Bohužel máma nebývá právě ochotná věnovat síly myšlenkovým pochodům našeho génia a pravidelně ho nutí všechno zarovnat a uklidit. Tak už to chodí. 

Ale Lukáš je založením optimista a pokud se nemůže realizovat bincem, staví domy, či vyrábí umělecká díla z nálepek. Či z čehokoli jiného. Tak udělal na své dveře varovnou ceduli - je tam modrý žralok a piráti, obě tato znamení mají odradit cizí osoby od neautorizovaného vstupu. A víceméně to funguje. A pak může klidně usínat pod hvězdnou oblohou a indiánským lapačem zlých snů vlastní výroby.

Tohle je moje království! 

Panelák? Věž? Raketoplán? Něco úplně jiného?
To ví jenom Lukáš.

Zákaz vstupu cizím a zlým lidem.

Detail lepenkáže
Vlevo piráti, vpravo žralok

Lapač snů a hvězdná obloha.

František je trochu jiného založení. Je to velký čtenář a to, že neumí písmena, ho nijak nerozhází a neodradí od pečlivého studia veškerých tiskovin v dosahu. Je osoba poklidná a poměrně pohodlná, a tak vyhnat ho na zahradu bývá někdy náročné. Ale když už tam je, ztratí se ve svém světě a nikdo o něm neví.

Fanda hraboší...

... a mává.

Tak takhle si tu na začátku zimy 2016 žijeme. 

Spokojení a veselí! 

❤❤❤❤❤