Včera jsem psal o tratích, které máme k dispozici pro naše vycházky. Po včerejší jízdě k Pilotovi, jsme to dneska vzali k Rybům. První zastávka je u jezu v Boršově. Kry nahrnuté nad jezem vytvářejí dramatickou atmosféru a pořád je na co se dívat. Tedy pokud netáhnete sáňky, na kterých trůní Lukáš.
 |
| To je pokoukáníčko. |
To se totiž zakoukáte a najednou cítíte, že sáně jedou nějak víc ztuha. Je to tím, že jste vyjeli ze stopy a táhnete sáně převrácené na bok. Dneska jsem Lukáše naštěstí vyklopil jenom jednou. A zřejmě přivyká, protože vůbec neplakal - trpělivě počkal, až sáně zvednu a sníh z něj oklepu. Poté převzala řízení zpět Pavla. To znamená, že kolem řeky jsem táhl asi 1 minutu.
 |
| Pavla umí sáně opravdu řídit! |
 |
| A v jednom místě se i svezla. |
Místo zvané U Rybů je bývalá zájezdní restaurace. O její historii jsem našel zajímavé povídání. Původně zde prý od roku 1859 stála schwarzenberská hájenka,
obývaná knížecím hajným panem Rybou. Pan Ryba postupně skoupil pozemky okolo
objektu a vytvořil zde prosperující hospodářskou usedlost. Často kolem chodili výletníci cestou na Dívčí kámen a později i chataři z vedlejšího Údolí sporů. A protože často žádali vodu, či něco jiného, vyrostla tu během jediného roku (1936) naproti hájence výletní
restaurace, se solidní nabídkou občerstvení. Shodou okolností byla ve stejném roce 3. listopadu slavnostně otevřená Fričova stezka vystřílená ve skalnatém břehu podél Vltavy právě k této lokalitě.
 |
| Takhle to vypadalo U Rybů kdysi... |
Co se týče chat, první tady byla postavena v roce 1928 a
během čtyř let nastal neuvěřitelný boom, kdy tady vzniklo šedesát chat. Aktivní
provoz restaurace, kde se odehrávaly i různé taneční zábavy a programy a kde
byly i pokojíky k přespání, skončil v roce 1958. (Zdroj: Karel Kayman Jakeš)
 |
| Pavla ukazuje místo, kde by měl být jez. |
Dneska tuhle usedlost opravuje nějaká parta, ale zdá se, že od ruky jim to moc nejde. Jez U Rybů je zajímavý tím, že v zimě vůbec není vidět. Úplně zmizí pod vrstvou ledu a sněhu. My jsme u jezu potkali souseda se psem. Pes je velký jako tele a strašně se Lukáše na saních bál. Štěkal, skákal kolem něj a to se Lukášovi, který ještě neví, co je to strach moc a moc líbilo. Připadá mi, že má pocit, že tohle jsou atrakce, které jsou na světě nachystány speciálně pro něj.
 |
| Pes přítel Lukáše |
Za jezem začne směrem na Jamné prudký kopec - v našem týmu jednoznačné znamení, že se bude přepřahat a od té chvíle až za Zahorčice táhnu já. Lukáš postupně uvadá a kousek před Pilotem, ke kterému dnes přijíždíme z druhé strany, už zase spí. Máme toho dost i my - přeci jen to bylo něco kolem 8 kilometrů. Ale víkend jsme si užili parádně!
 |
| U vísky Jamné |
Žádné komentáře:
Okomentovat