Nová škříňka

Lukášovi už za chvilinku bude rok a tak jsme pomalinku začali chystat pokojíček. Koneckonců už je velký kluk a tak by se měl osamostatnit, ne?

Truhlu otevřela nejprve  Pavla

Jako první součást vybavení nového pokoje jsme vybrali krásnou dřevěnou truhličku na hračky a všelijaké jiné poklady.S jejím složením byly trošinku problémy - předrvrtané otvory neseděly, ve aku nářadí nám došly baterky, ale nakonec jsme ji slavně dali dohromady.

Jó, to bude něco. Do té se toho vejde.

Ale sotva jsme Lukášovi předali bedýnku, přišla pro něj zpráva dne - rozhodli jsme se, že se pojedeme projet na běžkách a babička Milena se nabídla, že se o Lukáše postará.

Juchů! Nejenže mám truhlici, já navíc budu celý den u babičky!
A koukejte, jak jsou mi vidět moje všechny oba zuby!  

To Lukáše potěšilo skoro tak, jako nás. Naposledy mi skočil do náruče a pak už netrpělivě vyžadoval odjezd směrem na sídliště, kde děda s babičkou bydlí.

Koukni na mámu! Ještě má všechny ruce a nohy, ale počkej až někde ve stopě upadne!

Takže ho Pavla naložila a po deváté odjeli. Já jsem doma mezitím upekl chleba, sbalil lyže a přečetl si noviny. Poté jsme vyrazili s dědou a tetou Helenkou směrem na Chvalšiny. Auto jsme nechali u léčebny v Červeném Dvoře odkud jsme v neustále se zlepšujícím počasí vyjeli na zhruba 12 km okruh. Moc jsme si to užili a Lukáš u babičky koneckonců taky!

Musím jezdit vopatrně!
Já jsem totiž máma vod dítěte.

(PS: Když se večer náš dobráček vrátil, dozvěděl jsem se, že chtěl samou láskou sníst svoji prababičku a málem jí prokousnul tvář! Lump jeden.)

Tváří se jako neviňátko a přitom pokousal prababičku!