Vánoce

Šikovný švagr Honza odstranil výpadek techniky, a tak se můžeme v čase vrátit trochu zpět a připomenout si Vánoce. Letos byly zvláštní - skoro nikde nebyl sníh a na Štědrý den vyšel úplněk. A protože Franta už trochu povyrostl, rozhodli jsme se, že zase odjedeme na "malé hory. Pro úplnost - podle Lukášovy klasifikace horských masivů, jsou malé hory vše, co je menší než Alpy, které jsou analogicky - "velké".

Vánoce bez sněhu

Namířili jsme si to přímo do centra Šumavy a vrátili se do osvědčeného penziónu Kilián. Tentokrát jsme bydleli na Přilbě, což je pohodlný dvoupokojový apartmán, který má jedinou nevýhodu - okna na východ a směrem do dvora, takže jsme kvůli kuřácké vášni manželů správcových nemohli v noci větrat. Ale zbytek byl naprosto perfektní. A nejlepší v celém bytě byla kouzelná skříň. Ta klukům skýtala mnohé hodiny zábavy a radosti.

Obyčejná skříň?

Kdepak, v téhle skříni bydlí dva...

...dva skřítkové!

Franta a Lukáš

Sníh v roce 2015 opravdu nikde nebyl, s jedinou výjimkou. Na konci sjezdovky byl plácek asi 30x30 m. Takže tady se Lukášovi splnil sen a mohl si zajuchat a zadovádět. Fandu tahle troška nechávala chladným a více se těšil na procházky.

Sníh?

To mě celkem netankuje.

Zato Lukáš byl jako...

...utržený ze řetězu

Tyjo, na tátovi se dá sáňkovat!!!

Výletů jsme užili dost, i když vzhledem k dennímu režimu (odpoledne se spí), byly spíše krátké a intenzivní. Kvilda má velikou výhodu, že nabízí cesty všemi směry, a tak jsme za těch pár dní ani jednou nemuseli opakovat.

Na výlet je třeba se pořádně obléct.

A na cestu se vyptat místňáků.

A pak už jenom šlapat a šlapat.

A když dojdou síly, máma má po ruce sváču.

Žůžo!!!

Venku je nejlíp.

Jeden z večerů jsme měli jsme nachystané překvápko - venkovní vyhřívaný a ještě ke všemu masážní bazén. Lukáš se sice trysek trochu bál, ale nakonec jsme v ledovém povětří vydrželi přes půl hodiny. A to i přesto, že jsme si, my trulanti, hned na začátku namočili hlavy. Aspoň nás po té půlhodině mohla vystřídat máma a pořádně se naložit do teplé vody.

Teplá voda, která tryská a dokonce i barevně svítí.

Ač to tak nevypadá, jsme venku, na mrazu.

A pak už přišel Štědrý večer. Ježíšek to s námi má lehké. Táta s mámou chtěli každý jenom jeden dárek, Franta letos ještě nepotřeboval nic a Lukáš do ježíškovského dopisu napsal, že chce pod stromeček: dárky. Takže všichni dostali, co si přáli. Táta knížku a oblíbený film na DVD, máma prstýnek a Lukáš s Frantou kopici dárků. 

Jé, dárky!

Táto, co to je?

To je fuk, hlavně že to je moje.

Hlavní rozbalovač.

Včelí medvídek, co umí zpívat!

A po Štědrém dnu zase na výlet. Na tomhle výletě se zvlášť vyznamenal Lukáš, který ušel bez škemrání asi 15 kilometrů. Navíc prozkoumal potoky, prales a i okolní louky. A to nechodí nalehko - povětšinou nese v ruce nějaký velký kamen, klacek, nebo rovnou táhne strom.

Máma po silnici a Lukáš...

Cestou necestou...

A vůbec nevadí, že u toho vypadá jako blázen.

Zase únava...

... a zase všelék na bolístky a upajdané nožičky.

Skříňový skřítek se proměnil ve skřítka lesního.

Potok nejprve okoukneme z lávky.

A pak do něj nahážeme...

Co nejvíc kamenů.

Čím větší cákanec, tím větší zábava.

Najdi mě, táto.

Vánoce bez sněhu jsou pro okočárkované rodiny požehnáním.

A jsou děti, kterým to taky nevadí.

A pak přijde poslední večer, a přes všechnu snahu výletníky přepadne únava tak veliká, že nezbývá, než nabrat síly v posteli. A může se přitom snít a vzpomínat, jak krásně je v lese.Vánoce na liduprázdné Šumavě, to je holt něco pro nás!

Lukáš po návratu z prochajdy.

Vánoce 2015