Na Bílou sobotu jsme si s Lukášem vyrazili proti proudu. Cestou jsme sbírali kytky do herbáře, klacky do zásoby. Stříleli z praku - málem jsme u jezu přestřelili řeku. V lese jsme se proplížili Loupežnickou strží a kousek za ní jsem na Lukáše bafnul tak dokonale, že jeho zaječení muselo být slyšet až v Krumlově.
Nervy mu naštěstí spravila máma a Franta, kteří nám od Rybáků šli naproti. Trochu nás poplašil trojnásobný přelet stíhaček, které vzdávali čest u našeho Pilota. A Bílou sobotu jsme měli úplně nakonec, kdy nás posněžily květy trnek. Krásná sobota!
|
Svačina na ostrohu nad skálou. |
|
Táto, ta řeka se krásně třpytí. |
|
Máma užívá kousíčky slunce. |
|
Ze života hmyzu. |
|
Vyfotit Frantu pořád ještě není... |
|
...není téměř možné. |
|
Kvetoucí trnky. |
|
Vidět to není, ale tady sněžilo - nebo spíš květilo. |
|
Za Jamným. |
Žádné komentáře:
Okomentovat