Mám kamarádku

Lukáš se chystá na návštěvu nové kamarádky.

Lukáš si našel kamarádku (i když ho podezírám, že o tom ani neví.) V týdnu vyrazili s Pavlou "na pokec" a při té příležitosti  se uskutečnilo veliké porovnávání a měření, protože se oba dárečci nenarodili ve stejný den. Proto bylo zapotřebí zjistit, kdo z nich víc vyrostl a vůbec, kdo dělá svým rodičům větší radost. K překvapení všech to byla nakonec plichta.

Lukáš a Laura

Ale Lukáš nešel na návštěvu ke kamarádce jen tak - maminka ho musela nejprve pořádně připravit, aby nedělal vostudu. Takže ho oblekla do pěkného trička (modrá mu sluší ze všech barev nejvíc) a pak mu musela zastřihnout nehty.

A to vám není jen tak! Je to jako normální operace někde v nemocnici. Pacient nesmí být při vědomí, asi proto, že střihání nehtů strašně bolí?

Heleďte se, mně se NIC stříhat nebude!
Alespoň dokud do toho můžu mluvit!
A ty s tím foťákem koukej vypadnout a neotravuj mně.

Lokální anestezi doma nemáme, proto si Pavla připraví k ruce strašně srandovní malé nůžky a vyčkává, až pacient zavře oči sám od sebe. A protože někdy se mu do spaní nechce, je k dispozici mocná zbraň - tatínek, který se ujme koučování a Lukášovi ukazuje spánek tak dlouho a tak důkladně, že Luky nakonec podlehne a usne taky.

Lukáš zacvičován svým moudrým otcem.

Jakmile je pacient v bezvědomí, Pavla přiskočí a jme se mu zastřihávat ozdoby jeho tlap. V případě, že se Lukáš probudí, je akce předčasně odpískána a pokračuje se později. Ale většinou se vše zdaří na první pokus.

To velké je ruka chirurgova (Pavla)
a to malé je náš pacient (Lukáš)

Pak se Lukáš probudí, slastně se protáhne...

Příjemně odpočatý ve slušivém modrém tričku.

...a nakonec vítězně zahaleká a zamává všem, kdo jsou momentálně kolem něj a jsou na to zvědavi, na pozdrav. A že jsou na to zvědavi, to předpokládá u všech přítomných, to je jasné.

 

Jóóó, mám to za sebou!! Vyhrál jsem!
(tohle bílé tričko je od strejdy Standy z Jablonce.)

Na závěr malá omluva - pokud vám připadá, že oblečení v tomto příběhu úplně neodpovídá popisovanému ději, máte postřeh a pravdu. Lukáše jsme průběžně nepřevlékali, ale použil jsem fotky z několika dní. Z tohoto důvodu tuto reportáž nemohu přihlásit do žádné soutěže, neb není autentická. Což mě strašně mrzí. Snad příště.