Konečně pevná(?) strava!

V minulém týdnu měl Lukáš návštěvu - z Doubravice dorazila babička Zdena a děda Franta. Ačkoli je děda truhlář a myslí si, že o stromech a dřevu ví všechno, zjistilo se, že to tak není. Nejpovolanějším na tuto problematiku je v naší rodině dendrolog Lukáš, který dědu poučoval tentokrát hlavně o vrbách.

Dědo, takhle to chytneš, pevně držíš.
A dokud ti to někdo nesebere to rveš do pusy!

Lukáš sice ještě neví, že vrba je latinsky salix, popravdě on asi ještě neví ani to, že vrba je vrba, ale narozdíl od dědy ví, jak chutná. A tak mu ukazoval, jak se správně koštuje. Dědu tím moc potěšil.

Dojatý děda třese Lukášovi rukou a děkuje za Veliké Poznání, kterého se mu dostalo.

Ale abych byl důsledný, je třeba Lukáše pochválit za další velký pokrok - on už opravdu jí skutečná jídla. Ano, v minulých dnech do sebe při obědě už dokázal naládovat: mrkev, bramboru, květák a taky špenát (to aby byl pořádně silný a plný železa...) Po prvotním neúspěchu si zamiloval i ty brambory, takže se z něj stává opravdu chlapák!

Po obědě.