Sám doma 1.

Tak se to stalo! Poprvé jsme s Lukášem osaměli - Pavla vyrazila v pátek odpoledne do Prahy a vrátí se až - až zítra po obědě. Nejprve nás nabila instrukcemi. Podrobný popis Lukášovy životosprávy od odpoledne do následujícího oběda sepsala na rub účtenky z hospody. Je to trochu šifrované (snídaně až po obědě?), ale myslím, že se v tom vyznám.

Přesný harmonogram

Odpoledne začalo pohodově - odvezli jsme s Lukášem Pavlu na vlak. Tam proběhlo kraťounké loučení, Lukáš ani nezaregistroval, že je Pavla fuč, nevděčník jeden nevděčnej a pak jsme najeli na plán.

Ahoj mami!

Po návratu z nádraží do Boršova jsem chytře využil toho, že byl Lukáš obalen silnou vrstvou šatů a z auta jsem ho přehodil rovnou do kočáru. Počasí bylo velmi proměnlivé. To znamená, že celou cestu v autě svítilo slunce a jak jsme vyrazili na prochajdu, začalo hustě sněžit.

Vánice na jezu.

Trochu nasněžilo i na našeho malého prince, ale nesl to statečně a ani nezafňukal. Přes ulici nám začali stavět nový dům a tak měl oči jenom pro bagr a uši pro strojní hutnidlo zvané žába. 

Mně sníh nevadí!

Těsně před domem jsem si začal prohledávat kapsy. Někam jsem založil klíče a zaboha jsem je nemohl najít. Ještě, že je Lukáš mladší a všímavější. Že jsem je nechal ve dveřích si všiml poměrně rychle :-)

Když nemůžeš najít svoje klíče, nemohl bys otevřít těma, co visí ve dveřích, tati?

Doma bylo krásně teplo a Lukáš řádil jako černá ruka. Roztrhal noviny, papírové ubrousky a všechno to pak postupně snědl. Zcela bez ohledu na itinerář, který jasně říká, že svačina je mezi 15:00 - 16:00! Pak vyházel spoustu věcí z tašky, kterou našel u postýlky, zapnul si televizi, mlátil do mých drahocených CDček dřevěným kladivem a nakonec se praštil do hlavy o roh místnosti. To ho naštěstí ukolébalo a odpolední usnutí šlo jako po másle!

Na co přijdu, to rozházím!

Přesně jak říkala Pavla: "Musíš ho hodit do postýlky, do pusy dudlík, na obličej položit čepici a pak rychle uteč!" Dlužno dodat, že jsem stejný recept se stejným úspěchem aplikoval i na noc. Teď celý dům (=Lukáš) spí a jsem zvědav, jesti i zítra nám to tak pěkně půjde! 

Táto těš se, zejtra to zase roztočíme!