Půl besídky

Zatímco máma s bráchou odpočívali doma, my jsme se s Lukášem a dědou vydali na Lukášovu první vánoční besídku do lesní školky. Sraz byl kolem půl čtvrté a počasí dělalo, co se dalo, aby se akce povedla. Zatímco dole ve městě bylo zataženo, v Třísově jsme byli těsně nad hranicí mračen a tak zahájení proběhlo dobře.

Máma s Františkem tentokrát zůstali doma.

Mračna končila kousek za Třísovem

Na louce vládla dobrá nálada

Velká dvojka - Lukáš s dědou

Skoro všichni

Nejprve jsme volně pobíhali po louce, krmili se vánočním a jiným cukrovím, ty dobroty zapíjeli čajem a s lehoučkými obavami čekali, co přijde. Po nezbytném oficiálním úvodu následovalo první překvapení. Po louce přišel Kašpar, cinkaje rolničkami, nebo něčím takovým.

Protože je Kašpar prostě kašpar, tak se mu povedlo ztratit své dva kámoše (Baltazara a Melichara), proto nezbylo, než vyslat všechny děti, aby je našly. Na cestu nám všem svítila jasná hvězda, silně podporovaná houfem lampiónů, svítilen a svíček ve sklenici od marmelády. Není tedy divu, že ty dva ztracence jsme našli poměrně brzy. Navíc jeden z nich hrál na šalmaj (no, to vlastně byla flétna, ale šalmaj zní líp.)

Za svitu lampiónů hlouběji do lesa.

Lampion je prima, ale...

A to hledání se nám moc vyplatilo - od druhých dvou králů jsme se totiž dozvěděli, že někde v lese je i anděl! Toho jsme vyčuchali jedna dvě a anděl nám dal na cestu nejen dobrou radu, že dál už máme jít potichu, ale ještě nám dal tu neeejlepší věc na světě - prskavku. A že prý kousek od nás je Marie, Josef a Ježíšek!

...ale prskavka je nej!

Kdo uměl zpíval, kdo ne, ten se voblizoval.

Tak to jsme hnedle prskavky zapálili a nutno říct, že pro mnohé to bylo to nejlepší, co toho dne zažili. Prskavka je prostě pecka! Ale vraťme se k naší cestě  - hned za dalším smrkem u jesliček byla celá ta svatá rodinka! Odměnou za dlouhé putování jsme si směli sáhnout na Ježíška (na některé dokonce mrknul!) a všechny děti (a já) jsme dostali krásnou hvězdičku na čelo.

Princ se zlatou hvězdou na čele

Besídka pokračovala i po návratu, ale Lukášovy ucaprcané nožičky a duše vypověděly službu, a tak jsme se vydali ztemnělým lesem na cestu domů. Lukáš konstatoval, že v noci je les úplně jinej, než ve dne a navíc je tma! Doma dostal teplou polívku a už se těší na další den ve školce, ale to se rozumí, pojede tam teprve až zas bude světlo!

Sv. rodina i s andělem a Baltazarem.
Akorát Ježíšek si asi dává šlofíka.