úterý 13. března 2012

Táto mámo, já chci na výlet!

Doma si už všichni pomalu zvykáme na nový režim. Já pořád čekám, kdy přijde ta revoluce, před kterou mě všichni varovali, ale nic se neděje. Zatím se můj denní režim spíše stává víc pravidelný.

Luky Superman

Jediné potíže se spánkem spočívají v tom, že Lukáš pije hodně nahlas (chlemtá jak ožralý námořník po pátém rumu). Když jsem to konzultoval s odborným poradcem, MUDr. Stanislavem Klokočníkem, Triena s.r.o., poradil mi, ať si vzpomenu na No Frost ** (zápisky zde) - tam jsem noci vedle chrápajících kamarádů překonával se špunty v uších. Ale zas tak mi to nevadí, takže buď byl No Frost** přípravou na Lukáše, nebo je Lukáš přípravou na No Frost***, kde se už bez špuntů možná úplně obejdu.

On the Road / Na cestě
Nedočkavě ale s Pavlou pořád řeším, kdy už budu moct s Lukášem vyrazit na výlet. A ta přeslavná chvíle přišla v úterý, přesně týden poté, kdy se Lukáš narodil. Kolem půl třetí mi Pavla zavolala, že Lukáše balí a vyráží na první kočárkovýlet. Okamžitě jsem v práci vypnul počítač a vyrazil za nimi. Tohle si nemůžu nechat ujít.

Tady jsme doma.

Na prvním výletě a on to zaspí!
Sešli jsme spolu dolů k jezu. Voda Lukáše nechala absolutně klidným - jediné místo, kde se uráčil otevřít oči, byl kamenitý nájezd k jezu. Tam to totiž drncalo už tolik, že spát nevydržel ani náš závodní spáč. Ale sotva jsme na břehu řeky zastavili, oči pohotově zavřel a do konce výletu spal jako dudek.

Lukáš s maminkou

A teď všichni spolu

Pak jsme pokračovali podél řeky k hradišti a odtud po červené nahoru k Pilotovi. Cesta byla prakticky neprůjezdná a máme velké poučení - příště pojedeme jinudy. Ale pěkně jsme se všichni provětrali. Jediný, komu to nestačilo byl Lukáš a únavu z dlouhé cesty zahnal na terase, kde ještě hodinu pospával.

Voda!!! A Lukáš nic??


Žádné komentáře:

Okomentovat